Na konci dubna tohoto roku se Nejvyšší soud vyjádřil k důsledkům neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Nejenže má poskytovatel úvěru nárok pouze na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků (to už ostatně dovozovaly poměrně jednotně i soudy nižšího stupně), ale navíc splatnost tohoto nároku nezávisí na výzvě poskytovatele. Dosud roztříštěná rozhodovací praxe okresních a krajských se tak v těchto otázkách dočkala ukazatele ze strany Nejvyššího soudu. Ten uzavřel, že doba splatnosti se odvíjí od faktických finančních možností dlužníka a je určena buď na základě dohody stran smlouvy, nebo soudem. Tak či tak, nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka podle nově určené doby splatnosti.

Rozhodnutí přitom nabývá na významu v souvislosti s novelou zákona o spotřebitelském úvěru. Ta totiž nově výslovně stanoví, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Novela, která bude účinná od konce května tohoto roku, tedy reflektuje dosavadní výklad nejen odborné veřejnosti, ale také Evropského soudního dvora, který dovodil, že následek v podobě pouhé relativní neplatnosti neodpovídá požadavkům evropského práva.

Máte-li zájem o rozhodnutí v plném znění, kontaktujte nás na e-mailové adrese: monika.cardova@jsk.cz