Nejvyšší soud se zabýval odpovědností insolvenčního správce a jednatele dlužníka po prohlášení konkursu a jejich povinnostem postupovat s péčí řádného hospodáře.

Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí. V případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka na něj přechází dispoziční oprávnění k majetkové podstatě a dosavadní statutární orgán tak fakticky toto oprávnění ztrácí. To však neznamená, že je zbaven povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a podle tohoto požadavku je tak nutné zkoumat veškerá jeho jednání učiněná i po prohlášení konkursu.

Nejvyšší soud tak potvrdil, že nelze bez dalšího dovodit závěr, že odpovědnost za škodu vzniklou na majetkové podstatě ponese vždy insolvenční správce a odpovědnost člena statutárního orgánu je tak vyloučena. Soud tak vždy musí přihlédnout ke všem okolnostem projednávané věci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2022, sp. zn. 29 Cdo 1099/2020)