Dnes je první pracovní den, kdy se naplno uplatňují další pravidla transparentnosti podle AI Actu. Nejde tedy už jen o povinnosti vývojářů a poskytovatelů AI, za jejichž porušení hrozí milionové pokuty. Nová pravidla dopadají i na běžné uživatele umělé inteligence při výkonu jejich profesní činnosti, od advokátů přes marketingové agentury a HR oddělení až po veřejná média.

AI Act se nezačal uplatňovat jednorázově, ale postupně v několika etapách již od února 2025. Kolem jeho požadavků nicméně stále panuje řada mýtů a nepřesností. Mezi ty nejčastější patří například následující:

Mýtus: Architekt vytvoří pomocí AI vizualizaci budoucí kancelářské budovy. Musí ji označit jako „AI GENERATED“.

Realita: Typicky ne. Povinnost se netýká všech AI výstupů, ale AI deepfaků a některých AI textů zveřejněných ve veřejném zájmu. Rozhodující není, že obsah vytvořila AI, ale zda může působit jako autentický záznam reality. V tomto případě je zřejmé, že jde o návrh budoucí stavby, nikoli o zachycení skutečnosti.

Mýtus: Architekt pomocí AI vytvoří fotografii dokončené kancelářské budovy, která má působit jako snímek z kolaudace, přestože výstavba ještě ani nezačala. Označení „AI GENERATED“ nebo „AI MODIFIED“ není potřeba, protože cílem nebylo nikoho uvést v omyl, ale pouze atraktivně představit projekt.

Realita: Úmysl není rozhodující. AI Act nezkoumá, zda autor chtěl někoho oklamat. Pokud může fotografie na rozumného příjemce působit jako skutečný záznam reality, přestože zachycuje událost, která se nikdy nestala, může jít o AI deepfake a vzniká povinnost označení.

Autor: Hana Císlerová