O mechanismu prověřování zahraničních investic už toho bylo napsáno mnoho. Teď je ale na světě první rozsudek¹ Soudního dvora Evropské unie, který dává tomuto mechanismu konkrétnější rozměry a limity.

Případ se týkal maďarského mechanismu prověřování zahraničních investic. Maďarský ministr pro inovaci a technologie zakázal akvizici maďarské společnosti Janes és Társa, zabývající se těžbou surových materiálů jako je štěrk, písek, jíl a další, ze strany druhé maďarské společnosti, Xella Magyarország, jejíž konečným vlastníkem je irský státní občan. Část podnikatelské skupiny tohoto irského státního občana je registrovaná na Bermudách.

Soudní dvůr se zde zabýval interpretací řady faktorů, které se pokusíme se stručnosti shrnout:

- stanovení pravidel pro mechanismus prověřování zahraničních investic z důvodu možného ohrožení národní bezpečnosti je v kompetenci členských států Evropské unie;

- rozsah Nařízení (EU) 2019/452² se týká investic provedených v rámci Evropské unie, ze strany společnosti založené či jinak zřízené dle práva třetí země; jinými slovy, investice zamýšlená společností registrovanou sice v Evropské unii, „většinově vlastněnou“ společností ze třetího státu, není dostatečně „mimoevropská“ a nespadá tak do rozsahu daného Nařízením;

- dle očekávání, Soudní dvůr zdůraznil, že při uplatnění zákazu investice pocházející ze třetí země musí být v každém případě zachovány základní práva a svobody Evropské unie, v tomto případě freedom of establishment; tzn. jakékoliv omezení práva investovat v zemi Evropské unie musí být vykládáno úzce, jakákoliv restrikce musí být odůvodněna zájmem národní bezpečnosti, veřejného pořádku či veřejného zdraví;

- Soudní dvůr neshledal v tomto případě, že akvizicí stavební společnosti by byl dostatečně ohrožen fundamentální zájem společnosti na ohrožení národní bezpečnosti, veřejného pořádku či veřejného zdraví a zákaz investice proto nebyl v daném případě odůvodněný; (a to tím spíše, že irsko/bermudská společnost již ve stavební společnosti vlastnila většinový podíl);

- Soudní dvůr uzavřel, že čistě ekonomický důvod nemůže sloužit jako dostatečné odůvodnění pro omezení práva „usadit se, potažmo investovat“ (freedom of establishment) v zemích Evropské unie a Nařízení nemůže sloužit jako prostředek protekcionismu národní ekonomiky.

^‍[1] Případ C‑106/22, Xella Magyarország Építőanyagipari Kft. v Innovációs és Technológiai Miniszter, EU:C:2023:568.

^[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.

Autor: Vladěna Svobodová