Smlouvy se mají dodržovat, to je jeden ze stavebních kamenů soukromého práva. U dlouhodobých smluv však může nejistá doba přinést změny, které mohou jejich plnění pro jednu stranu učinit značně nevýhodným až likvidačním. To na vlastní kůži nedávno pocítily například stavební firmy, když ceny komodit atakovaly rekordní výše a plnění podle dříve dohodnutých rozpočtů se rázem stalo ztrátovým.

Český právní řád však na podobné situace pamatuje. Pokud se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak podstatným způsobem, že založí mezi stranami zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (ať už neúměrným zvýšením nákladů, nebo snížením hodnoty plnění), může se strana domáhat obnovení jednání o smlouvě, nebo nastolení rovnováhy soudem. Dotčená strana ale musí prokázat, že změnu okolností nemohla rozumně předpokládat, ani ovlivnit. Kde je ale hranice mezi nepředvídatelnou a zásadní změnou a mezi běžným podnikatelským rizikem?

Prvorepublikové soudy za neočekávatelnou a podstatnou změnu okolností označily nárůst cen některých komodit po vypuknutí 1. světové války pro smlouvu uzavřenou v roce 1912 (Vážný 3173). Podstatnou změnou okolností je ale například i to, že po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní dojde k neočekávané změně územního plánu a předmětný pozemek se stane stavebním (NS 33 Cdo 884/2010), nebo že dojde k významnému poškození věci, která měla být předmětem koupě (NS 33 Cdo 1880/2008). Ale změna provádění tanečního kurzu z prezenční na on-line formu nesnižuje jeho hodnotu natolik, aby byl založen zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami (69 Co 248/2021-247).

Rozhodovací praxe našich soudů není v této otázce příliš bohatá, ale je zřejmé, že dané ustanovení míří na extrémní případy. Strany navíc jeho použití (často bez většího rozmyslu) ve smlouvách vylučují. Nejúčinnější proto je u dlouhodobých smluv možná rizika identifikovat a bránit se jim aktivně – například inkorporací tzv. hardship clauses (možné textace nabízí například Mezinárodní obchodní komora), které práva a povinnosti stran pro tyto případy přímo upravují, nebo použitím indexačních doložek.

Autor: Radim Bradáč