V oblasti rovných příležitostí mezi muži a ženami se vedle aktuálního tématu mzdových rozdílů (viz aktuálně projednávaná česká transpozice směrnice EU o tzv. pay gapu) vrací na scénu také dříve značně medializované téma tzv. „genderových kvót“ v řídicích pozicích veřejně obchodovaných společností (tzv. kotovaných společností), které vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381.

Návrh zákona (kterým se mění zejména zákon o podnikání na kapitálovém trhu a aktuálně se bude projednávat ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně), požaduje, aby si kotované společnosti stanovily jako cíl buď i) dosažení 40% podílu méně zastoupeného pohlaví (v současné době se jedná o ženy) mezi tzv. nevýkonnými členy volených orgánů (členy dozorčí rady a členy správní rady, kteří se nepodílejí na každodenním řízení), nebo ii) dosažení 33% podílu mezi členy všech volených orgánů. V procesu výběru kandidátů do těchto funkcí budou tyto společnosti povinny předem zvolit jasná, neutrální a závazná hodnoticí kritéria kandidátů, která budou muset sdílet s Českou národní bankou. Upřednostnění kandidáta na základě pohlaví bude obecně možno jen v případě, kdy z výběrového procesu vyplyne, že předmětní kandidáti jsou na danou pozici stejně kvalifikováni. Genderové kvóty by se neměly vztahovat na malé a střední kotované společnosti.

V dubnu tohoto roku učinila Evropská komise první formální kroky před zahájením řízení s Českem a dalšími osmi členskými státy EU, které směrnici dosud neprovedly do vnitrostátního práva, přestože lhůta k dané transpozici uplynula již na konci roku 2024.

Autoři: Helena Hailichová, Filip Rebeka