Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 279/2026 uzavřel, že podmínkou vzniku svěřeneckého vztahu mezi obviněnou zaměstnankyní a poškozeným zaměstnavatelem není v obecné rovině pracovněprávní dohoda o hmotné odpovědnosti.

V tomto případě se jednalo o zaměstnankyni, která v rámci svého pracovního zařazení byla odpovědná za vydávání finanční hotovosti z pokladny. Na základě účelově vytvořených účetních dokladů se jí společně s kolegyní podařilo během necelých 4 let vyvést z majetku zaměstnavatele téměř 2 miliony Kč. Proti stíhání za trestný čin zpronevěry se bránila argumentací, že se zaměstnavatelem neuzavřela dohodu o hmotné odpovědnosti.

Nejvyšší soud ale uvedl, že z pohledu trestní odpovědnosti je u trestného činu zpronevěry podstatné, zda zaměstnankyně měla v rámci výkonu pracovních povinností faktickou dispoziční moc nad svěřenými peněžními prostředky, a to bez ohledu na existenci či neexistenci dohody o hmotné odpovědnosti.

Autoři: Helena Hailichová, Lenka Dvořáková