Věděli jste, že vaše akviziční transakce může vyvolat zájem soutěžních úřadů, i když nebyly překročeny hranice obratů stanovené pro povinnou notifikaci ÚOHS či Evropské komisi?

Důvodem může být zneužití dominantního postavení. Typicky se bude jednat o takzvané killer acquisitions, kdy podnik zneužije svého dominantního postavení tím, že akvíruje (potenciálního) konkurenta za účelem upevnění svého postavení na trhu. Zatím tuto myšlenku vyslovila jen generální advokátka. I když na názor Soudního dvora ještě čekáme, měli by kupující už nyní zvažovat možnost, že i za relativně malé akvizice jim soutěžní úřad může udělit tučnou pokutu za zneužití dominance, a to obvykle až do čtrnácti let po uskutečnění akvizice.

Pokuta ale není to jediné, co může takové nenotifikovatelné transakci hrozit. Ještě dalekosáhlejší význam – vzhledem k absenci kritéria dominantního postavení – může mít aktuální přístup Komise k takzvané nizozemské klauzuli (článku 22 nařízení o spojování podniků). Tato klauzule umožňuje národním soutěžním úřadům požádat Komisi o přezkoumání spojení, které ovlivňuje obchod mezi členskými státy a hrozí zásadně narušit soutěž. Komise začala na základě tohoto mechanismu přezkoumávat i transakce, které nesplňovaly notifikační kritéria. V červenci byl tento přístup schválen i Tribunálem v případu Illumina / Grail. Komise přitom může spojení i zakázat – a to ipo uskutečnění transakce, jak se stalo v případě akvizice Illumina /Grail.

‍

Hranice pro notifikace spojování podniků v CEE naleznete také v našem stručném přehledu.

‍

(Stanovisko generální advokátky Kokott ze dne 13.října 2022, ve věci C‑449/21 – Towercast; rozsudek Tribunálu ze dne 13.července 2022, ve věci T-227/21 – Illumina v. Komise)

Autor: Eliška Pešková

‍